mapa

 

pošťáček

 

Obec Vrskmaň je členem :

MAS

 

DSO Chomutovsko

 

logo

mojeiD

Ti z vás, kteří navštěvují pravidelně naše internetové stránky, si určitě všimli, že se na nich objevila nová ikonka „mojeID“. Přes tuto službu se nyní můžete snadno a rychle přihlásit jak k novým anketám, tak i k několika tisícům dalších služeb na českém internetu. Nám na úřadě pak mojeID přináší nové možnosti v komunikaci s vámi, občany obce Vrskmaň. Více informací naleznete zde.

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch
Odeslat stránku e-mailem

Obsah

 Historie Vrskmaně

Vznik Vrskmaně a ranné období její existence nám bohužel zůstává utajeno, neboť z této doby se nám o ní nedochovaly žádné doklady. První zmínka je tak až z roku 1417. Jedná se o Dvorské desky, ve kterých je Vrskmaň uváděna jako součást Jirkova. Název snad každé obce během století prodělal určité změny. Ani Vrskmaň nebyla výjimkou. V roce 1437 se nazývala in Wrskmani, r. 1516 Buczmany, r. 1555 Burczmany, r. 1597 Wurczmes a v r. 1621 Worczmany. Německý úřední název byl Wurzmes, český název kolem poloviny 19. století zněl Vrskmany.

V 15. stol. a v první polovině 16. století Vrskmaň patřila k červenohrádeckému panství. Roku 1578 získal část tohoto panství, ke které patřila Vrskmaň a Zaječice, Mikuláš Lang z Langenhartu. Dalším držitelem Vrskmaně byl jeho syn Jan Bedřich a po něm Kašpar starší Belvic z Nostic. Kašparův syn ji pak roku 1621 prodal Ladislavu Juliovi Kurzbachovi z Trachenburku a Milče. Ten však měl značné finanční a politické potíže a statek velmi zadlužil. Z tohoto důvodu byla Vrskmaň později prodána Kurzbachovým synem majiteli panství Nové sedlo - Jezeří. U tohoto panství zůstala až do roku 1850. 

Celou tuto dobu byl ve Vrskmani jeden svobodný statek (později č. p. 8),pronajímaný panstvím Červený Hrádek. Tento statek vystřídal několik majitelů, aby byl nakonec rozdělen na dvě části, z nichž jedna část se stala dědičným statkem rodu Herrů, kteří se významně zasloužili o rozkvět obce.

Další otazník visí nad průběhem třicetileté války ve Vrskmani. Opět se nedochovaly žádné doklady, avšak ze zápisu Berní ruly, pocházejícího šest let po válce, jasně vyplývá, že třicetiletá válka Vrskmaň dosti poznamenala.

Roku 1850 se obce staly samostatnými správními jednotkami. Vrskmaň však obcí nezůstala příliš dlouho a již po 18-ti letech je uváděna jako osada Jirkova. Obcí se znovu stala až v roce 1901. 

Vrskmaňské děti musely docházet do školy v Novém Sedle, dokud nebyla v roce 1899 ve Vrskmani otevřena celoroční expozitura novosedelské školy. Budova školy byla postavena v roce 1904 a sloužila také dětem z okolních obcí. Nejenom škola, ale také poštovní úřad, postavený v roce 1871, sloužil i okolním obcím.

V polovině 19. století bylo v okolí Vrskmaně otevřeno několik hnědouhelných dolů. Jinak bylo průmyslu a živností v obci poskromnu. Za zmínku stojí dvě cihelny zbudované na okraji obce a jedna tzv. "sirečkárna" (v minulosti se zde vyráběli sirky a toto je název, který se používá). Spíše než na průmysl byl zdejší kraj pro svou dobrou půdu a příznivé podnebí orientován na zemědělství, které si zde udržovalo velmi slušnou úroveň. Pěstovala se zde hlavně zelenina a ovoce, kvůli čemuž zde stálo několik sušiček ovoce. Na konci 19. století, konkrétně r. 1870, byla do Vrskmaně zavedena železnice. V roce 1887 bylo otevřeno i druhé nádraží. K jejich propojení pak došlo v roce 1926 pod společným názvem VRSKMAŇ.V roce 1903 byly vyvrtány dvě obecní studny, používané do roku 1928, kdy byl v obci zprovozněn skupinový vodovod, na který bylo napojeno také několik okolních obcí.

Když se v Německu dostali k moci fašisté, začaly se zde zhoršovat vztahy mezi Čechy a Němci. Množily se konflikty a incidenty vyvolávané "ordnery" a vlády v obci se ujala Henleiova strana. Po podepsání Mnichovské dohody následoval odchod Čechů do vnitrozemí. Za války byl na dole "stará Běta" vybudován tábor pro anglické a ruské zajatce, využívané pro práci v dole. Sama Vrskmaň se v roce 1944 stala cílem spojeneckého bombardování, při němž bylo poškozeno 18 obytných domů a železniční strážní domek. 8. 5. 1945 byla Vrskmaň osvobozena sovětskými vojsky. Po odsunu německého obyvatelstva následoval návrat českých obyvatel a s ním i osidlování novými obyvateli z vnitrozemí.

Čím více Čechů ve Vrskmani bylo, tím větší byla potřeba školního vyučování. To začalo 9. 7. 1945 zatím jen v jedné třídě, ale již brzy se také otevřela druhá třída a v r. 1957 se škola změnila na trojtřídku. V roce 1946 byla otevřena také mateřská škola.

V době kolektivizace zemědělství bylo zdejší JZD úspěšné, avšak pro postupující těžbu hnědého uhlí, zabírající stále více zemědělské půdy (díky ní proběhla např. v r. 1975 likvidace Nového Sedla), došlo nakonec ke spojení JZD Vrskmaň s JZD Strupčice. Spolu s přibližující se těžbou se zde stále více zhoršovalo životní prostředí, těžba nakonec došla tak daleko, že Vrskmani začala hrozit likvidace. V roce 1984 byla zrušena železnice, aby byla přesunuta na koridor vedoucí přes vytěžený prostor. Pro obyvatele Vrskmaně byla sice na koridoru vybudována stanice Kyjice, avšak pro svou čtyřkilometrovou vzdálenost od obce není příliš využívána.

Rok 1976 Vrskmani přinesl několik nepříjemných událostí. Nejprve byly zrušeny ovocné sady kolem obce, později byla zrušena škola. Zdejší děti tak musely začít dojíždět do škol v Jirkově a ve Strupčicích. O rok později byla ukončena těžba v hlubinném dole Běta. V osmdesátých letech pak byly zrušeny truhlářská dílna, zámečnická dílna a autodoprava, tvořící velkou část obecních služeb. Řadu špatných zpráv konečně zastavilo oznámení, že nedojde k likvidaci obce.

V roce 1990 převzal řízení obce nový obecní úřad, přinášející Vrskmani opětovný rozvoj. Začali zde přibývat soukromí podnikatelé - opět bylo obnoveno zámečnictví, obrábění kovů, svářečské práce, začal se zde vyrábět zahradní nábytek…Do obce bylo zavedeno ekologické vytápění, byla zrekonstruována elektrická a vodovodní síť a kanalizace, byla provedena generální oprava kulturního domu…

Dnes je Vrskmaň ve všech oblastech rozvíjející se obcí s dobrými vyhlídkami do budoucnosti.

Historie Zaječic

Dnes část obce Vrskmaň, byly samostatnou obcí do padesátých let minulého století. První zmínka o obci, která nesla název Sajachitz, je z roku 1281. Zaječice byly v minulosti lázeňským místem. Do sedmdesátých let 19. století zde byly jímány dva prameny v tzv. Karolínské studni. Jeden z nich byl železitý, druhý sirný. Vody z těchto pramenů se používalo ke koupelím. Provoz malých lázní u těchto pramenů byl zastaven v důsledku téměř úplného vyschnutí pramenů. Na jejich zmizení měl tehdy vliv především důlní provoz na hnědouhelném ložisku u Otvic.

Definitivní zánik pramenů nastal v sedmdesátých letech minulého století a to vybudováním vodní nádrže Zaječice.

Největší rozmach převážně zemědělské obce byl zaznamenán v roce 1930, kdy měla obec 247 obyvatel a 39 domů. Dnes žije v obci něco málo přes 50 obyvatel a obec má 34 domů.

Někdy po roce 1578 byla v obci postavena tvrz, která však za třicetileté války zanikla a dnes se ani neví, kde vlastně stála.



Použitá literatura: Binterová, Z.: Vrskmaň. Chomutov 2000 
Chytilův Místopis Československé republiky. Praha 1930 
Kotyška, V.: Úplný místopisný slovník Království českého. Praha 1895 
Údaje OÚ Vrskmaň